Zdravé střevo, zdravý mozek: souvislost mezi střevní mikroflórou a duševním zdravím

Jeden směr, totiž z mozku do střev, je již dobře prozkoumaný a přinesl platná zjištění – například to, že chronický stres může výrazně narušit mikrokosmos střev a vést k různým onemocněním. Méně prozkoumaný je „opačný pruh“. Mnohé však nasvědčuje tomu, že narušená střevní mikroflóra má silný vliv i na duševní zdraví.

Lidský trávicí systém dokáže zpracovat mnohem víc než jen potravu, což není divu, když se blíže podíváme na složení tohoto „superorgánu“. S více než 100 miliony nervových buněk je „enterický nervový systém“ ve střevech největším nervovým systémem mimo mozek a má čtyřikrát až pětkrát více neuronů než mícha. Biliony bakterií v tomto malém tělesném vesmíru plní životně důležité úkoly nezbytné pro zdraví – regulují imunitní systém, produkují vitamíny a signální látky a přeměňují nestravitelné sacharidy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které udržují nízké pH v tlustém střevě, a tím brání patogenům.

Tento citlivý ekosystém v těle funguje hladce jen tehdy, pokud je složení jednotlivých typů bakterií správné. Roli zde hraje mnoho faktorů – od genetických predispozic po stravu a životní styl. V roce 2015 vědci z Ohio State University zjistili, že i temperament kojenců souvisí s počtem a rozmanitostí střevních bakterií. Čím vyšší byla rozmanitost bakterií, tím klidnější a vyrovnanější zkoumaní kojenci byli.

Narušená střevní mikroflóra ovlivňuje psychiku

Tato studie z USA, v níž bylo testováno 77 kojenců, je silným důkazem toho, že komunikační kanál osy střevo–mozek funguje výrazně oběma směry, tedy že „střevní mozek“ může velmi dobře ovlivňovat dění ve skutečném mozku. Mikroorganismy ve střevech zřejmě dokážou produkovat látky, které ovlivňují náladu, vnímání stresu i kognitivní funkce, ačkoli přesné mechanismy tohoto komplexního systému zatím nebyly jednoznačně objasněny.

V každém případě dosavadní studie ukázaly, že pacienti trpící depresí nebo úzkostnými poruchami mají také nadprůměrný výskyt střevních a trávicích potíží. U pacientů s Crohnovou chorobou byly naopak zjištěny psychické vedlejší účinky, jako je chronická únava nebo psychické potíže. Existují také náznaky, že střevní mikrobiom může hrát roli u autismu, ADHD a schizofrenie. V mnoha ohledech ale výzkum v této oblasti připomíná nepřímý důkazní proces, kdy sice existují přesvědčivé indicie, ale stále chybí nezvratný důkaz. I když bylo například prokázáno, že mikrobiom dětí narozených přirozeně se liší od mikrobiomu novorozenců narozených císařským řezem, neznamená to, že jsou tím vyřešeny neuronální, hormonální a imunologické signální dráhy na ose střevo–mozek natolik, že by nezůstávaly žádné nezodpovězené otázky.

Stručně řečeno, skutečnost, že mezi střevy a mozkem existují interakce od narození až po demenci, tedy takříkajíc od kolébky až po hrob, je solidně prozkoumaná. Co je ale příčinou a co důsledkem, zůstává v mnoha ohledech nejasné.

Zdravý životní styl pomáhá „superorgánu“

Pokud jde o složení mikrobiomu, existují faktory, které nelze ovlivnit, jako je způsob porodu, pohlaví a věk, stejně jako genetické predispozice. Existují ale i faktory, které ovlivnit lze, jako je strava, kouření, alkohol a hmotnost, a každý pro sebe může udělat něco dobrého.

Vědci z univerzity v Jeně použili ve studii s účastníky trpícími depresí probiotika, která jsou obsažena například v přírodním jogurtu nebo kysaném zelí. Ve skupině s probiotiky se příznaky deprese ve srovnání s placebo skupinou zmírnily – ne však trvale, protože testovací období bylo pravděpodobně příliš krátké. V této skupině se také zvýšila hladina BDNF. Zjednodušeně řečeno jde o růstový hormon, který mimo jiné chrání nervový systém a jehož hladina klesá při depresi nebo chronickém stresu.

Z toho lze vyvodit, že zdravá strava bohatá na vitamíny a vlákninu, abstinence od nikotinu, nízká konzumace alkoholu a udržování zdravé váhy rozhodně nejsou špatnou volbou, pokud chcete svému „superorgánu“, tedy střevům, udělat něco dobrého.

Shrnutí:

Výzkum osy střevo–mozek slibuje být jedním z nejzajímavějších vědeckých projektů, ale navzdory některým slibným výsledkům je stále teprve na začátku. Přesto mnohé nasvědčuje tomu, že poruchy střevního mikrobiomu mají vliv na mozek – od autismu a ADHD až po deprese a demenci se zdají existovat souvislosti. Řada studií dává naději, že by mohly vzniknout nové přístupy v prevenci, a možná i v léčbě duševních onemocnění, pokud se podaří tento vysoce komplexní komunikační kanál mezi střevy a mozkem trvale rozluštit.