Dovolená není vždy odpočinkem: Co skutečně pomáhá proti stresu

Znáte to? Dovolená sotva skončila a stres je zase tady. Mnoho lidí očekává, že dva až tři týdny volna vyváží tlak celého roku. Biologicky to ale funguje jen omezeně: studie ukazují, že regenerační účinek dovolené často vyprchá už během několika dnů po návratu.¹ Kdo chce dlouhodobě žít vyrovnaněji, nemůže se spoléhat jen na pár týdnů volna v roce.

Proč od dovolené očekáváme tolik

Ta myšlenka se zdá logická: pokud byl běžný život měsíce náročný, dovolená by to měla vyrovnat. Toto očekávání je také důsledkem dnešního pracovního prostředí. Podle studie Mavie Stress Study 2025, se 70 % pracujících v Rakousku cítí často ve stresu – což je o 16 procentních bodů více než v předchozím roce.⁵ Pro více než polovinu z nich je práce dokonce největším zdrojem stresu vůbec.⁵

Čím déle se zátěž hromadí, tím větší je tlak na to, aby volné dny přinesly úlevu. Právě tento tlak se ale sám může stát zdrojem stresu. Kdo si předsevzme, že si o dovolené „konečně pořádně odpočine“, dělá z odpočinku další úkol, který je třeba splnit – a často tak ztrácí právě tu lehkost, kterou skutečná regenerace potřebuje.

Co se děje ve vašem těle, když se nedokážete odpojit

Když vás dovolená rozstoná: fenomén leisure sickness

Někteří lidé onemocní právě ve chvíli, kdy konečně mají čas si odpočinout. Tento jev se označuje jako leisure sickness, tedy „nemoc z volného času“. Jasná čísla k tomu přináší nedávná studie IU International University of Applied Sciences.³ 71,9 % zaměstnanců v Německu už někdy o volných dnech nebo o dovolené zažilo vyčerpání nebo příznaky nemoci. U 19,3 % se to děje dokonce často nebo pravidelně.

Mezi typické příznaky patří:

• Bolesti hlavy a příznaky podobné nachlazení

• Vyčerpání i přes odpočinek

• Podrážděnost

• Problémy se spánkem

Za možnou tělesnou příčinu se považuje náhlý pokles stresových hormonů. Jakmile napětí klesne, dříve potlačená imunitní reakce se normalizuje – a právě tehdy se mohou projevit příznaky.³ Roli hraje i neschopnost odpojit se po práci: uvádí ji 38,4 % respondentů.³ Více než polovina navíc říká, že jejich regeneraci narušuje neustálá dostupnost mimo pracovní dobu.³

Co o regeneraci o dovolené skutečně říká výzkum

Jak rychle efekt dovolené doopravdy vyprchá? Metaanalýza z roku 2024 vyhodnotila data ze 13 studií s celkem 1 428 účastníky.¹ Výsledky ukazují, že dovolená citelně zlepšuje pohodu, například náladu, míru stresu a vyčerpání.¹ Už týden po návratu do práce ale nejsou vůči úrovni před dovolenou patrné žádné významné rozdíly.¹

Zajímavé je, že delší dovolená automaticky neznamená větší regeneraci. Výzkumníci proto doporučují rozložit si během roku více kratších dovolených místo spoléhání na jeden dlouhý blok volna.¹

Stres není jen záležitostí mysli. Úzce souvisí i s nervovým systémem. Při dlouhodobé zátěži zůstává sympatikus, tedy aktivující část autonomního nervového systému, ve stavu pohotovosti.³ To se nedá jednoduše vypnout hned první den dovolené.

Přechod z napětí do regenerace vyžaduje čas: stresové hormony jako kortizol a adrenalin klesají jen postupně.³ Kdo přejde přímo od pracovního stolu na letiště, konfrontuje tělo s náhlou změnou, na kterou nedokáže okamžitě zareagovat. To také vysvětluje, proč se mnoho lidí první dny dovolené cítí spíš neklidně než uvolněně.

Proč malé ostrůvky odpočinku pomáhají víc než jedna velká dovolená

Pokud jedna dovolená nedokáže zajistit trvalou regeneraci, kde tedy začíná udržitelná regulace stresu? U krátkých, ale pravidelných přestávek v běžném dni. Metaanalýza s více než 2 300 účastníky ukazuje, že takzvané mikropauzy – například krátká procházka, rozhovor nebo vědomé zhluboka dýchání – měřitelně zvyšují energii a citelně snižují vyčerpání.⁴

Tento efekt nezávisí na tom, kdy máte naplánovanou další dovolenou. Kdo si každý den naplánuje malé chvíle odpočinku, nemusí spoléhat na to, že celou regeneraci obstarají dva týdny v roce. Přesně tady začíná i prevence: vědomé rutiny a offline chvíle odlehčují mozku už dávno předtím, než se vyčerpání stane chronickým.

Jak zvládnout přechod do dovolené – a zase zpátky

Dobrý přechod nezačíná až v cílové destinaci, ale už předtím.

• Naplánujte si přechodovou fázi: Jeden až dva dny na zpomalení před samotným začátkem dovolené udělají přechod plynulějším, místo abyste přepínali rovnou ze sta na nulu.

• Ujasněte si očekávání: Kolik klidu potřebujete a kolik společných aktivit? Jasné dohody snižují tlak na společné dovolené.

• Stanovte si hranice: Nechat pracovní telefon a notebook doma prokázatelně podporuje mentální odpoutání lépe než pouhá vůle.

• Naplánujte si i návrat: Alespoň jeden den mezi koncem dovolené a prvním pracovním dnem pomáhá zabránit tomu, aby regenerace hned zase zmizela.

Když tento přechod vědomě naplánujete, můžete regenerační účinek dovolené výrazně prodloužit.

Pokud vyčerpání přetrvává delší dobu, neměli byste ho ignorovat. Světová zdravotnická organizace popisuje přetrvávající vyčerpání způsobené chronickým stresem na pracovišti jako syndrom se třemi hlavními znaky.² Patří mezi ně nedostatek energie, rostoucí odstup od vlastní práce a snížený pocit pracovní výkonnosti. V takovém případě už nestačí jen krátké přestávky – je potřeba například odborná podpora.